Co to znamená v praxi?
Mé doprovázení je pro člověka, který:
- má konkrétní problém a potřebuje pomoci se v něm zorientovat a navést do vlastní kompetence jej zvládnout.
- je věřící a potřebuje terapeuta, který je víře otevřen a vyzná se v křesťanské praxi.
- se cítí sám a nepochopený, potřebuje pozornost a naslouchání terapeuta, které nebude hodnotící ani direktivní.
- si neví rady s emocemi, úzkostmi, depresemi, které jej pohlcují a chce se navrátit do pozice, kdy má život ve svých rukou.
- chce terapeuta, který ví, co znamená spirituální krize, vyzná se v ezoterických a šamanských kruzích.
- chce být viděn jako člověk a ne jako chodící diagnóza.
- chce kompetentního průvodce, který má kontakty na jiné odborníky a věnuje svůj čas mezioborové spolupráci.
- chce terapeuta, který si je vědom svých limitů a umí vás případně propojit s takovým odborníkem, který je na dané téma vyškolený.
Postupné a včasné řešení problému je ekonomické. Pokud problém necháte zajít příliš daleko, většinou to může vyeskalovat až k dlouhodobé nemocenské (úbytku peněz), ne li ztrátě práce, partnerství, či jiné narušení blízkých vztahů a vazeb.
Cílem mé podpory je, nabídnout vám prostor, kde se budete cítit bez obav z toho, zastavit se a věnovat si plnou pozornost spolu semnou. Nabízím vám praktický přístup práce s problémem a zátěžovou situací. Nebo si jen zanadávat a ulevit od toho těžkého dne, zkušenosti nebo člena rodiny.
Protože pokud jste se rozhodli podělit o svůj příběh, možná je toho na vás moc, ale i přesto si říkáte: „Jsou na tom lidé mnohem hůř než já, to ještě zvládnu sám/a.“ Potřebovat je v pořádku, je to zdravé vyjádření laskavého přístupu k sobě. Cokoliv vás zatěžuje a brzdí v běžném životě je náklad na víc, který se časem ukáže i na vašem těle. Pojďte tomu tedy předcházet a dovolte si péči i o svou duševní stránku. V rámci prevence dobrých a zdravých vztahů doma, v práci a vztahu k sobě samému.
Na terapiích se věnujeme oblasti, ve které se cítíte být zabrždění a frustrovaní. Vedu vás k postupnému pojmenování různých stavů úzkostí, nekomfortu a nervozity, které vytváří hlava v domnění, aby když se zastavíte a začnete vnímat život, který přes vás prochází, chce vás hlava odtáhnout pryč. V dobrém úmyslu vám pomoci, říká se tomu práce ega a superega. Obranné mechanismy. Jedním z nich a velmi častým je hledání srovnání, kdo to má horší, „Ještě jsem v pohodě, soused od vedle, ten to má teprve těžké, já si dám pivo a cítím se líp.“ To je tak zvané racionalizování, které používáme všichni. Ovšem když se děje příliš často, začne se v těle náročná zkušenost ukládat a mohou vzniknou chronická onemocnění.
Vzdělání od roku 2010
Studovala jsem humanitních obory se zaměřením na sociální a pastorační práci, sociální pedagogiku na Karlově Univerzitě a VOŠ Jabok. 7 let
Pracovala jsem dvanáct let v oboru sociální práce, poradenství ať už v sociálních službách, tak v neziskovém sektoru. Má metodika práce se začala měnit a rozhodla jsem se své zkušenosti předávat sama za sebe.
Prošla jsem sebezkušenostmi v oblasti práce s emocemi, krizové intervence, práce se skupinou i jednotlivci, motivačními rozhovory, muzikoterapie, bionergetiky a jiných. 13 let
Všechny tyto sebezkušenosti jsem prožívala a konzultovala v odborném vedení psychoterapeutů, supervizorů a zažila i zkušenost šamanského vedení a přírodní medicíny.
Sedm let jsem procházela individuálním výcvikem. Oficiální, papírově, uznaný výcvik jedné metodiky nemám a nejsem, pro zatím, pro žádný nadšená. Vím, že pro mnohé z Vás, je to důležité. A pro mě je důležité, abyste věděli, komu se svěřujete. Moje vedení je postavené na Rogers přístupu, ale je propojený s přístupem Krizové intervence a sociální práce, která pracuje s Empowermentem.
Poslední rok jsem měla možnost zažít úzkou zkušenost jako klient na krizovém centru. Musela jsem se naučit nechat si pomoci a přepnout z role terapeuta a toho, kdo pomáhá. Syndrom vyhoření mne naučil opravdu širokému spektru dovedností. Dal mi mnoho času tyto dovednosti načítat v knihách např. od pana doktora Radkina Honzáka, socioložky Karly McLaren, pana psychologa Milana Nakonečného, průvodkyně Gill Hasson a jiných. Všechny tyto autory a také jiné lidi, kteří mne inspirovali v mém osobním seberozvoji, který šel sakramentsky hluboko za celý rok víc, než za těch sedm let vedeného výcviku, cituji ve své knize Šlofík, zmrzlina, objetí. Knihu plánuji vydat na konci roku 2024.
